Zásaditá strava

Z hlediska zásadité stravy se můžeme na všechny potraviny dívat buď jako na kyselé a nebo zásadité. Výsledný efekt (neboli biochemickou reakci) jaké má tato příjmutá potravina na náš organismus nazýváme zásodotvorností nebo kyselinotvorností a to podle toho, zda v důsledku jejího trávení vznikají kyseliny nebo zásady! Tato zásaditost a kyselost  je měřena pomocí stupnice pH, které může být od 0 do 14, kde hodnoty pod 7 udávají kyselé pH a hodnoty vyšší 7 pH zásadité.

Čím kyselejší náš organismus je, tím více kyselin=jedů a méně kyslíku se v něm nachází. To jednoduše znamená, že příjímání více zásodotvorné potravy přispívá k celkovému zdraví a k naprosto nezbytnému udržení pH krve, které je mezi 7,35-7,45, neboli slabě zásadité. Jelikož krev je náš klíčový orgán s mnoha důležitými funkcemi a z krve vznikají všechny ostatní buňky těla, je pro tělo prvořadé udržovat si její kvalitu a tím i její pH.

Když se zamyslíme jaké potraviny jíme, pochopíme že naše tělo musí každý den vydat mnoho energie a rezerv k neutralizaci a vyloučení přebytečných kyselin. Tím trochu každý den slábneme a stárneme. Stáváme se nemocnější, ale také podrážděnější nebo depresivnější. PH má totiž ohromný vliv i na naši psychiku a celkový pocit pohody.

Rezervy, které tělo využívá k neutralizaci kyselin jsou minerální látky. Tělo je musí uvolnit z pokožky, zubů, kostí a podle stavu těla, z jakéhokoliv dostupného zdroje. Tímto způsobem vzniká nemoc.

Příklad kyselinotvorných potravin: chemicky i jinak zpracované potraviny, maso, uzeniny a mléčné výrobky, cukr a všechny slazené produkty, pšenice a naprostá vetšina pečiva, limonády, černý čaj, káva, jídlo ohřívané v mikrovlnce..

Naproti tomu příjmání zásadotvorných potravin zvyšuje množství kyslíku kolující naším řečištěm a všechny orgány v  jejich optimálním pH. Díky tomu může tělo nejen správně a bez "nemoci" fungovat, ale může se také obnovovat. Díky tomu si udržujeme svoji energii, krásu a také máme dobrý pocit ze sebe i ze života.